Grodziec [Friedrichsgrätz] je malá vesnice patřící do obce Ozimek [Malapane] v okrese Opole. V roce 1752 se zde usadili čeští husité – náboženští uprchlíci, kteří utíkali před pronásledováním a hledali azyl v protestantském Prusku. Osada byla nazvána na počest tehdejšího vládce, krále Fridricha II. V roce 1945 byla vesnice začleněna do Polska jako Grodziec, zatímco její tehdejší obyvatelstvo odjelo do Čech. V roce 1945 sem bylo přesídleno polské obyvatelstvo vyhnané z Biłky Szlachecké (okres Lvov). Přišli sem z Východních Kresů po ztrátě půdy a domovů. Noví osadníci se dlouho nemohli v novém místě najít. Teprve v 70. letech 20. století se Grodziec stal jejich skutečným domovem. Navzdory uplynutí let si zachovali paměť o svých kořenech – dodnes jejich potomci pečují o tradice z Kresů, které na Slezsko přivezli jejich předkové. Aby uctil těžké osudy poválečných přesídlenců, spolek „Nasz Grodziec“ společně s Radou obce financoval Pomník přesídlenců z Východu. Monument znázorňuje rodinu, která musela opustit rodný kraj u Lvova a začít život znovu. Za sochou byl umístěn fragment železničních kolejí a deska s názvem stanice, ze které vyrazili bývalí obyvatelé. Hned vedle pomníku se nachází deska se jmény téměř tisíce osob, hlavně z Biłky Szlachecké a Biłky Królewské, které v dubnu 1945 dorazily do Grodźce. Většina z nich věřila, že je to jen zastávka na zpáteční cestě domů.
Polski
English